Historie aeroklubu 1971-1980
1971
„Normalizační kladivo” však přece jenom dopadlo. Za pasivní chování během srpnové okupace je zbaven funkce mjr. Kotek i náčelník AK Liberec M. Mayer. Okresní výbor Svazarmu doporučuje i výměnu funkcionářů rady a tak je novým předsedou libereckého aeroklubu zvolen J. Záhvozda, který opět obnovuje své členství.
Náčelníkem AK Liberec se stává V. Moravec, instruktor motorového létání.
Dochází opět k nové organizaci sportovního létání. Dosavadní aerokluby v severních a středních Čechách jsou organizačně začleněny do tzv. Oblasti a pro tento organizační kolos s počtem 20 letišť je jako zástupce náčelníka Oblasti povolán učitel létání z WLŠ Košice pplk. M. Svárovský, který byl jako plachtař v základním výcviku v AK Liberec již v roce 1947.
Pro výcvik pilotů vrtulníků přichází výkonnější vrtulník M-1 a motorový odbor dostává první typ ze zlínské řady Z-42.
Členové motorového odboru se účastní velké navigační soutěže, která se tentokrát létá na letišti v Hodkovicích.
Novým členem motorového odboru se stává sportovní pilot a instruktor J. Hurta, který přechází z AK Otrokovice - dnešní vedoucí letového provozu AK Liberec.
S novou organizací Oblastního aeroklubu se výcvik v aeroklubu stále více přizpůsobuje požadavkům armády, do výcvikových osnov je ve větší míře předepsána politická výchova, socialistické soutěžení a všechny další politické aktivity, které diktuje nové vedení státu.
Finančních prostředků z dotací je však stále méně a zdroje z hospodářské činnosti aeroklubu stále nestačí plně pokrýt režijní i výcvikové náklady.
Nedostatek finančních prostředků řeší ústřední orgány Svazarmu tím, že pro jednotlivé aerokluby v rámci tzv. Jednotného systému branné výchovy obyvatelstva snižují počty motorových pilotů, neboť je málo letadel (i díky politice „šrotování” v dobách hojnosti).
Dále je předepsán počet nových branců pro WLŠ Košice a na jeho splnění se váží nejen finanční dotace, ale i počet plachtařů, které může aeroklub mít. Sportovní část plachtění je stále více odsouvána do pozadí, právě tak jako u motorového létání. Aby se naplnil stav branců, organizujeme besedy a náborové akce na středních školách a učilištích, velkou propagační práci odvádějí parašutisté seskoky na všech možných i nemožných akcích.
V tomto roce se aeroklub odhodlal k velké akci, která dosud neměla v celé jeho existenci obdobu. Bylo rozhodnuto v rámci tzv. Akce Z přestavět celou provozní budovu, která již dlouho nevyhovovala. Aby byly splněny podmínky této akce, což podmiňovalo příděl peněz z rozpočtu města, bylo nutno odpracovat několik tisíc brigádnických hodin. Při tom však neměl být omezen vlastní výcvik ve všech odbornostech.
Přestavba budovy do podoby, kterou má dnes, si vyžádala obrovskou práci - projekční, organizační i manuální, jejíž rozsah si nikdo předem nedokázal plně představit.
1972 - 1975
Tato léta byla poznamenána přestavbou budovy, l když bylo v řadách členů několik odborníků-stavařů i odborníků dalších profesí, kteří měli profesionální zkušenosti, chyběly však zkušenosti členům, kteří odpracovávali předepsané brigádnické hodiny. Zde je třeba vyzdvihnout obrovský kus práce, který pro zdárné dokončení stavby odvedl náčelník AK V. Moravec. Odměnou, kterou získal, mu bylo propuštění z funkce náčelníka AK ke konci roku 1974 po nečestné zákulisní hře jednoho z členů a pozdějšího funkcionáře aeroklubu. Současně s V. Moravcem, který znechucen touto intrikou zanechává aktivní letecké činnosti, odchází i předseda AK J. Záhvozda, který velmi prospěl stavbě při jednání na nadřízených úřadech města.
Motorový odbor dostává čtyřsedadlovou Z-43, což je ideální letoun pro vyhlídkové lety, které by byly vítaným zdrojem příjmů AK. Ze zcela nepochopitelných důvodů jsou však již téměř 20 let zakázány.
Velkou propagací činnosti AK Liberec bylo úspěšné uspořádání mistrovství republiky v letecké akrobacii, které proběhlo v červnu 1972 na letišti v Liberci za velké účasti diváků.
1975 - 1977
Novým náčelníkem AK Liberec se stává motorový a vrtulníkový inspektor M. Sázavský sen. Předsedou je zvolen člen motorového odboru E. Swider, ale ve funkci není dlouho. Odchází na ŠLI do Prahy a v Liberci končí. Opět dochází k nové organizaci sportovního letectví v rámci Svazarmu. Z Oblastního aeroklubu se stává Severočeský krajský aeroklub (SvČKA), který řídí činnost na 7 letištích kraje. Využívá objektu AK Liberec - v Ústí n. L. není bohužel odpovídající letiště a jeho náčelníkem se stává pplk. M. Svárovský.
Jeho součástí je i technická skupina s mechaniky, kterou řídí mjr. A. Stříž.
Současně je utvořena Krajská rada, jejíž předsedkyní je zvolena B. Vitásková a tato rada politicky řídí Místní aerokluby. Jako jednu z prvních akcí vyhlašuje socialistickou soutěž, jejímiž hlavními kritérii kromě splnění výcviku branců jsou dokladované propagační akce, sběr starého železa, odpracované brigádnické hodiny pro aeroklub i veřejnost a další podobné akce.
Podle umístění pak jednotlivé AK dostávají z rozpočtu SvČKA finanční odměnu, alespoň v začátcích. Později, když se finance KA krátí, musí předsedové jednotlivých AK nejprve do fondu odměn přispět určenou částkou.
Další vymožeností převzatou ze SSSR je zřizování kroužků Mladých letců a Mladých parašutistů. Zatím co parašutisté nemají s touto činností problémy - děti chodí cvičit, plavat a seznamují se základy parašutismu, co dělat v kroužcích Mladých letců nikdo přesně neví. A tak, protože se tato činnost vysoce v soutěži hodnotí (parašutisté mají každý rok předepsáno cca 200 dětí - co to vyžaduje práce od instruktorů navíc nikoho nezajímá), formálně pro náš aeroklub plní předepsaný počet 90 dětí Letecko-modelářský klub Liberec.
Rokem 1975 také končí výcvik pilotů vrtulníků a bohužel dochází k dalšímu snížení počtu motorových pilotů, takže pro AK Liberec je povoleno 15 pilotů. Do výcviku může být přijat nový zájemce pouze tehdy, když někdo z tohoto počtu ukončí činnost.
Organizační práce rady AK není v této době snadná. Je to zaviněno jednak střídáním předsedů, kdy se do roku 1977 v této funkci dále vystřídají J. Kostinec a L. Bohm, jednak častým zasahováním náčelníka SvČKA i do organizačních záležitostí AK.
Organizačně je AK podřízen ještě Okresnímu výboru Svazarmu, jehož někteří funkcionáři neradi vidí vysokou organizovanost v řízení AK, s níž se ostatní odbornosti nemohou ani zdaleka srovnávat. Na výroční konferenci AK v roce 1977 byl novým předsedou zvolen člen motorového odboru a jeden z prvních instruktorů libereckého aeroklubu J. Prchal a nová rada. Toto vedení prakticky beze změny řídilo činnost aeroklubu plných 13 let až do revoluce v listopadu 1989, tedy nejdéle od založení.
Jedním z prvních velkých úkolů s nímž se nové vedení AK úspěšně vypořádalo, bylo uspořádání mezinárodního závodu „Memoriál Žwirka a Wigury” za účasti našich, polských a pilotů z NDR.
1978 - 1980
Do funkce náčelníka nastupuje plachtařský instruktor a motorový pilot P. Hybner, M. Sázavský sen. Odchází do SvČKA jako motorový inspektor, ale pokračuje v aeroklubu dále jako výkonný plachtař.
Časté zákazy a omezování plachtařského provozu vedou k tomu, že plachtařský odbor navazuje přátelské styky s AK Chotěboř, kam s větroni a vlečnou odjíždějí na prázdninová soustředění.
RA letka byla koncem roku 1980 rozpuštěna, a tak motorový odbor organizuje v létě 1979 navigační soutěž a to pouze pro své členy.
Na poli propagace jsou opět nejúspěšnější parašutisté, kteří se představují veřejnosti seskoky při zahajování lyžařských závodů ve skoku Turné Bohemia a Jizerské padesátce. K propagaci aeroklubu také přispívají obnovené Letecké plesy, které jsou veřejností pro svoji vysokou úroveň velmi dobře hodnoceny.
V této době se také velice zlepšuje finanční situace aeroklubu. Město dává k disposici pozemek vedle provozní budovy, na kterém aeroklub skladuje nové automobily, které přiváží Mototechna. Zisk z pronájmu i po odečtení nákladů na strážné spolu s dotacemi KA umožňuje prakticky pro všechny výcvik zadarmo, pouze za splnění předepsaného počtu odpracovaných brigádnických hodin. Tato skutečnost budí oprávněnou závist ostatních aeroklubů a to nejen v Severočeském kraji.
Bohužel se množí krádeže některých nedostatkových dílů ze skladovaných automobilů, a tak je brigádnickou prací a na náklady aeroklubu vystavěno důkladné oplocení celého pozemku.
© 2008 Aeroklub Liberec - všechna práva vyhrazena
